Různé

Ten se uskutečnil v sobotu 21. června 2014. A nejen děti, ale i vedoucí si ho náležitě užili. No posuďte sami.

Po pěší cestě do Vlkova a poté vlakem do Brna následovala malá prohlídka katedrály na Petrově a středu města. Pak jsme se vydali na plavbu lodí po brněnské přehradě s návštěvou hradu Veveří. A aby toho nebylo málo, zavítali jsme do hudebnin, kde jsme spolu s dětmi pro bítešskou farnost zakoupili novou kytaru.

Poděkování patří štědrému dárci, který dětem za vánoční koncert minischoly věnoval finanční obnos, za který jsme mohli uskutečnit tento výlet a zakoupit novou kytaru. V neposlední řadě patří díky všem účastníkům za to, že se nám výlet na ukončení školního roku tak vydařil.

                                   Za tým vedoucích

                                                                                  Jan Václav Brym

Ve své práci se bítešský farář Bohumil Poláček často setkává se staršími a nemocnými lidmi. Nemocné navštěvuje vždy první pátek v měsíci. Zeptali jsme se jej.

Jak se bítešští farníci starají o své staré a nemocné?

To je dobrá otázka. Akolyté (pomocníci, kteří podávají svaté přijímání) od podzimu, kdy jsem se na ně obrátil, aby každou neděli nosili přijímání těm, které navštěvuji, velmi vzorně k mé radosti tuto službu konají. Všichni nemocní to velmi vděčně komentují a cítí se být vtaženi do života farnosti. Jistou rezervu máme v domově důchodců.

Jakou?

Do kontaktu s lidmi v domově chci víc zapojit také mládež. Bohoslužby tam mívám v pátek 10 hodin. Chci se domluvit s vedením i s mládeží a přizpůsobit se jim, aby alespoň občas se mnou šli mladí.

Jaký přehled máte o starších lidech ve farnosti?

Trochu větší přehled jsem měl po lidových misiích v r. 2001, kdy jsme navštívili všechny domácnosti a s mnoha osamělými lidmi jsme navázali někdy značně přerušený kontakt s církví. Ale ti už jsou většinou na pravdě Boží. Vcelku vzato rezervu jako farnost určitě máme a je třeba hledat nové pohledy a otevírat se více potřebným, kterými senioři bezesporu jsou.

/ LK

O zázraku na přímluvu svaté Zdislavy, který umožnil před sedmnácti lety její svatořečení, veřejnost mnoho neví. O podobné informace je přitom mimořádný zájem, jak ukázala přednáška ve zcela zaplněném farním kostele sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou. Když letos v závěru května vyprávěl o svých poznatcích novoměstský lékař-neurolog Stanislav Severa, lidé napjatě sledovali každé jeho slovo. Nyní přišel do Velké Bíteše.

Dramatický příběh se týkal lékařského kolegy Dr. Severy, chirurga okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě. Stalo se to tedy v blízkosti Zdislavina rodného Křižanova. Lékař F. S. zkolaboval na svém pracovišti v pondělí 18. září 1989 v 8 hodin ráno, vyčerpán třídenní náročnou víkendovou službou. V době této srdeční příhody mu chybělo jen několik měsíců k dožití padesátky. Přitom byl už téměř deset let léčen pro srdeční chorobu a vážnou chlopenní vadu srdce. Měl voperovánu umělou chlopeň a trvalý kardiostimulátor.

I takto by se dal nazvat příběh, který prožívaly děti ve dnech 28. - 31. ledna img_0420na již tradičním farním minitáboře v Heřmanově.  Do děje je hned první večer zasvětila sama mladinká ,,panna orleánská“, která měla vidiny. Bůh jí tímto dával najevo jeho úmysly s ní: Aby se postavila do čela francouzských vojsk ve válečných výbojích proti okupujícím Angličanům. Děti Johance bez váhání přislíbily pomoc a sestavily vojsko. Společně se poté vydaly na cestu ke Králi, kterému Johanka vše řekla a prosila o svolení vést jeho vojska.

Ztracený poklad nalezen!

Někteří z nás dospělých na nezbednou otázku dětí ,,bojíš se?“ bezváhání odpoví: ,,Ne!!“.

To jste ale asi nedostali úkol od hraběte Neustadta najít starý rodinný poklad. A právě ten dostaly děti na farním táboře v Koněšíně. A musím Vám říci, vedli si bravurně. Úkol bez váhání přijali, aniž by věděli, do čeho vlastně jdou. Zprvu šlo vše hladce. Indície k dávnému pokladu se hromadili a trofej byla na dosah. Náhle ale děti zjistili, že o staré jmění rodu Neustadtů nebojují sami. Proti nim se postavili strašliví piráti, kteří připluli lodí k pevnině, aby náš plán překazili. Stálo velké úsilí ohavné piráty uprostřed temní noci přemoci, a získat mapu ostrova, kde se poklad nacházel. Naši objevitelé to však zvládli! Na tajemném ostrově, kam je převezl starý převozník našli obrovskou truhlu plnou drahých šperků, zlata a stříbra. Jejich veliké nasazení v honbě za pokladem následně velkolepě ocenil celý hraběcí rod.

Veliké poděkování patří kuchařkám, za jejich obdivuhodné kuchařské výkony a v neposlední řadě všem vedoucím za obrovské nasazení a chuť do práce při vedení odvážných objevitelů ztraceného dědictví rodu Neustadtů.

Jan Brym, hlavní vedoucí

Milé děti,

alt

jsem rád, že vám již mohu s jistotou říci, kam na tábor v letošním roce pojedeme. Můžete se opět těšit na tábořiště u Rohů. Čekají na Vás tee-pee, obrovská louka, lesy kam se podíváte, potůček nedaleko a čistý vzduch. Z programu jsem Vám již poodhalil, že se navrátíte do starých kolejí, které jste opustili kvůli výpravě na kamelot a studii na Ifské univerzitě. Jistě jste přemýšleli, o co asi půjde.  Prozradím Vám opwt maličko. Nebyli totiž obyčejnými návštěvníky kamelotu a i studium na proslulé Ifské univerzitě mělo svůj význam. Patříte totiž do mocných panovnických rodů, do kterých se nyní opět máte navrátit. A to zejména kvůli politické situaci v Temérii, Cintře a okolních království. Musíte se dohodnout jak se zachovat a koho podporovat. Navíc za oblast Temerie, ve které se nachází Ife, musí být zvolen z jednoho rodu kníže, který bude zastupovat náš kraj na Zemském sněmu.

Nejde tedy ani v nejmenším o lehkou situaci a řešení bude hodně těžké a náročné. Bude po Vás jistě vyžádováno mnoho z dovedností, aby jste mohli prokázat, že máte právo se utkat o titul knížete. Budu Vám přát hodně moudrosti a trpělivosti.

Také se chci vrátit k slíbeným webovým stránkám, na kterých jsme Vás chtěli informovat o aktuálním dění. Boužel se nepodařilo realizovat náš původní záměr a tak aktuální informace budete náchazet na http://tabor2009.blogspot.com/


Poslední informace budou k přihláškám. Ještě je posledních pár míst volných, proto kdo přihlášku nestihl odevzdat včas, nechávám možnost odevzdání do 1. července.

 

Mějte se velmi hezky.

Za všechny vedoucí Jirka

Základní křesťanské modlitby

cloudsZnamení kříže

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Chvála Nejsvětější Trojice

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.

Otče náš - Modlitba Páně

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.

Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.

Zdrávas Maria - Pozdravení andělské

Zdrávas, Maria, milosti plná,
Pán s tebou;
požehnaná ty mezi ženami
a požehnaný plod života tvého, Ježíš.

Svatá Maria, Matko Boží,
pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší.
Amen.

Věřím v Boha (Apoštolské vyznání víry)

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země.
I v Ježíše Krista, Syna jeho Jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé.

Věřím v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.
Amen.

Nicejsko-cařihradské vyznání víry

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána, Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.

Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.

Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.

Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého, pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků.

Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

Desatero Božích přikázání

1. V jednoho Boha věřiti budeš.
2. Nevezmeš jména Božího nadarmo.
3. Pomni, abys den sváteční světil.
4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi.
5. Nezabiješ.
6. Nesesmilníš.
7. Nepokradeš.
8. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
9. Nepožádáš manželky bližního svého.
10. Aniž požádáš statku jeho.

Anděle Boží

Anděle Boží, strážce můj,
rač vždycky být ochránce můj:
mě vždycky veď a napravuj,
ke všemu dobrému mě vzbuzuj.

Ctnostem svatým mě vyučuj,
ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj.

Tělo, svět, ďábla přemáhám,
na tvá vnuknutí pozor dávám.

A tak s tebou ve spojení
ať vytrvám do skonání,
po smrti pak v nebi věčně
chválím Boha ustavičně.
Amen.

Přijď, Duchu svatý

Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky; ty, který jsi vírou sjednotil národy rozličných jazyků.

V: Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno;
R: a obnovíš tvář země.

Modleme se: 
Bože, jenž jsi srdce svých věřících osvítil a poučil, dej, ať v tvém Duchu správně smýšlíme a vždy se radujeme z jeho útěchy. (nebo: Bože, ty nám sesíláš svého Ducha, aby nás osvěcoval světlem pravdy; dej, ať nám tato jeho pomoc nikdy nechybí, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.) Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.

Anděl Páně

Anděl Páně zvěstoval Panně Marii
a ona počala z Ducha svatého.

Zdrávas, Maria...

Maria řekla: Jsem služebnice Páně,
ať se mi stane podle tvého slova.

Zdrávas, Maria...

A Slovo se stalo tělem
a přebývalo mezi námi.

Zdrávas, Maria...

Oroduj za nás, svatá Boží Rodičko, aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Modleme se: Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, tvého syna; Vlej nám, prosíme, do duše svou milost, ať nás jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Raduj se, Královno nebeská

(Modlí se v době velikonoční místo modlitby Anděl Páně)

Raduj se, Královno nebeská, aleluja,
protože splnil Pán slova svá, aleluja:
z mrtvých vstal, Matko, Ježíš tvůj, aleluja:
u něho za nás oroduj, aleluja.

V: Raduj se a vesel, Panno Maria, aleluja,
R: neboť Pán vpravdě z mrtvých vstal, aleluja.

Modleme se: Bože, vzkříšením svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jsi naplnil svět radostí; na přímluvu jeho Rodičky, Panny Marie, dej, ať dosáhneme radostí života věčného. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.]

Pod ochranu tvou

Pod ochranu tvou se utíkáme,
svatá Boží Rodičko.

Neodmítej naše prosby v našich potřebách,
ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky,
Panno slavná a požehnaná!
Paní naše,
prostřednice naše,
orodovnice naše,
u Syna nám smilování vypros,
Synu svému nás doporuč,
k Synu svému nás doprovoď.

Oroduj za nás, svatá Boží rodičko, aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Zdrávas Královno

Zdrávas Královno, matko milosrdenství,
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!

K tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce
v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého,
nám po tomto putování ukaž,
ó milostivá,
ó přívětivá,
ó přesladká, Panno Maria!

Oroduj za nás, svatá Boží rodičko, aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.

Víra, naděje a láska

Věřím všechno, co vtělený Bůh Ježíš Kristus učil, co hlásali apoštolové a co učí Kristova církev. 
V této víře chci žít a umřít. 
Bože, rozmnož mou víru. Doufám v tebe, můj Bože, že mi odpustíš hříchy, udělíš mi svou milost a zachováš mě navěky. 
Můžeš to dát: jsi všemohoucí. 
Chceš to dát: jsi dobrotivý a milosrdný. 
A skutečně dáš: vždyť jsi to slíbil a jsi svému slovu věrný. 
Bože, upevni mou naději. 
Miluji tě, Bože, protože jsi můj dobrotivý Otec. 
Miluji tě nadevšecko, protože jsi nejvyšší Dobro, Krása a Štěstí a jsi hoden mé veškeré lásky. 
Miluji své bližní a v nich miluji tebe. Bože, rozněcuj mou lásku.

Základní pravdy víry

  1. Bůh je jeden.
  2. Bůh je nejvýš spravedlivý.
  3. Jsou tři božské osoby: Otec, Syn a Duch svatý.
  4. Bůh Syn se stal člověkem, aby nás svou smrtí na kříži vykoupil a navěky spasil.
  5. Duše lidská je nesmrtelná.
  6. Milosti Boží je k spasení nevyhnutelně potřeba.

Mládež ve farnosti

spolco_031Jsme skupina mladých lidí z Velké Bíteše a okolí, která se schází v pátek, pravidelně jednou za čtrnáct dní na faře ve Velké Bíteši. Co nás k tomu vede? Scházíme se, protože jsme kamarádi, máme společné zájmy a rádi si popovídáme o nejrůznějších věcech. Hlavní, co nás spojuje je víra v Boha, což je také naším tématem v rozhovoru. Také si rádi zazpíváme u kytary. Někteří z nás dokonce zpívají s bítešskou scholou, kterou můžete příležitostně - většinou v neděli a ve svátky - slyšet v kostele. Jsme hraví, takže si rádi jen tak zasoutěžíme a zahrajeme hry - většinou lehké, ale někdy i složitější a dokonce psychologické. Pohyb nám také neuškodí, tak občas sportujeme, nejčastěji hrajeme volejbal, lyžujeme nebo jezdíme na kole.

 

Občas spolu jezdíme na výlety, většinou na fary, které obývají kněží pocházející z Bíteše. Protože jsme všichni studenti a máme dlouhé prázdniny, tak jezdíme na tábory pro mládež do Česka i do zahraničí - většinou pod patronací Kolpingovy rodiny. Sami také organizujeme tábory pro malé děti. Každoročně se účastníme různých setkání s biskupem nebo jiných diecézních, celorepublikových, a dokonce celosvětových setkání mládeže. Více informací se můžete dozvědět právě na této stránce, takže čtěte dál! Jsme otevřená skupina, takže každý, kdo se cítí mladý, je vítán. Naší velkou duchovní oporou je velkobítešský kněz Bohumil Poláček…

 

Několik odkazů pro mladé:

 

 

O modlitbě

spolecne2Bůh neúnavně volá každého člověka k tajemnému setkání se sebou samým. Modlitba doprovází celé dějiny spásy jako vzájemné volání mezi Bohem a člověkem. Člověk se nemodlí jen proto, že má čas: udělá si čas, aby tu byl pro Pána. 

Prameny modlitby jsou: Boží slovo, liturgie církve, ctnosti víry, naděje a lásky. (Z katechismu)

Pán nám říká: Proste a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče tomu bude otevřeno... Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí! (Mt 11,9-10.13)

Existuje tolik forem modlitby, kolik existuje lidí. Někdo se raději modlí vlastními slovy a vypoví Pánu svoje pocity, někomu zas vyhovují modlitby naučené. Mnoho lidí dává přednost modlitbě soukromé, jiní se zase raději modlí ve společenství. Za modlitbu dokonce můžeme považovat i práci, pokud ji vykonáváme z lásky k Bohu a ke druhým lidem. Je vhodné, když každý najde modlitbu, která mu nejvíce vyhovuje, zároveň je ale třeba vyvarovat se jednostrannosti: tak jako má člověk rozum i cit, je dobře, když při modlitbě využívá různých stránek své osobnosti. Na jedné straně se vzdělává prostřednictvím četby Písma a na druhé straně je v těsném osobním kontaktu s Bohem.

 

Chcete vědět víc?

I v naší farnosti se můžete zapojit do společné modlitby: 

 

Víte, co se bude číst v kostele tuto neděli (Katolik.cz), popř. o dalších nedělích (Vira.cz)?
Chcete-li hlouběji prožívat bohoslužby, přečtěte si knihu P. L. Simajchla Naše role při nedělní bohoslužbě (Fatym.com).

 

Pomazání nemocných

je posilující setkání s Kristem pro každého nemocného bez ohledu na to, zdali je nebo není v nebezpečí smrti.

pomazaniKatechismus katolické církve říká:

Zvláštní dar Ducha Svatého. Základní milostí této svátosti je milost útěchy, pokoje a odvahy, aby člověk překonal potíže, které působí vážná nemoc nebo slabost stáří. Tato milost je darem Ducha Svatého, který obnovuje důvěru a víru v Boha a posiluje proti pokušením zlého ducha, to je proti pokušením malomyslnosti a úzkosti před smrtí. Tato podpora Pána prostřednictvím síly jeho Ducha chce přivést nemocného k uzdravení duše, ale i těla, je-li to Boží vůle. Kromě toho, „jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno" (Jak 5,15). (KKC 1520)

Spojení s Kristovým utrpením. Skrze milost této svátosti dostává nemocný sílu a dar spojit se mnohem důvěrněji s Kristovým utrpením: je jistým způsobem posvěcen, aby přinášel plody připodobněním k výkupnému utrpení Spasitele. Utrpení, následek dědičného hříchu, dostává nový smysl: stává se účastí na Ježíšově spasitelném díle. (KKC 1521)

Církevní milost. Nemocní, kteří přijímají tuto svátost a „dobrovolně se přidružují ke Kristovu utrpení a k jeho smrti", jsou tak „prospěšní Božímu lidu". Slavením této svátosti ve společenství svatých se církev přimlouvá za zlepšení stavu nemocného. A nemocný opět milostí této svátosti přispívá ze své strany k posvěcení církve a k dobru všech lidí, pro které církev trpí a obětuje se skrze Krista Bohu Otci. (KKC 1522)

Svátost nemocných se uděluje pokřtěným, kteří těžce onemocní, anebo zakouší těžkosti v důsledku stáří. Svátost může být přijímána vícekrát.

Kromě této svátosti nemocným, kteří z důvodu stáří nebo nemoci se nemohou zúčastňovat bohoslužeb, nabízíme svátost smíření a svaté přijímání. Pan farář navštěvuje nemocné, kteří se přihlásí. Návštěvy můžete objednat telefonický nebo osobně na faře. Při návštěvě kněze, který přijde s Eucharistií prosíme připravit stůl s bílým ubrusem, položit křížek a zapálit svíčku.

 

zpracoval P. Adam Lodek


 

Svátost kněžství

sveceniCelá církev je kněžský lid. Díky křtu mají všichni věřící účast na Kristově kněžství. Tato účast se nazývá "všeobecné kněžství věřících". Na jeho základě a v jeho službách existuje jiná účast na poslání Kristově: Totiž, služba udělená svátostí kněžství, jejím úkolem je sloužit ve jménu a v osobě Kristu uprostřed společenství. (KKC 1591)

Služebné (svátostné) kněžství se podstatně liší od všeobecného kněžství věřících, protože uděluje posvátnou moc k službě věřícím. Posvěcení služebníci zastávají svou službu Božímu lidu tím, že učí /monus docendi/, konají bohoslužbu /monus liturgicum/ a vedou duchovní správu /monus regendi/. (KKC 1592)

V církevní službě svátostného kněžství je sám Kristus přítomen ve své církvi jako hlava svého těla, pastýř svého stáda, velekněz výkupné oběti, učitel pravdy. To vyjadřuje církev, když říká, že silou svátosti kněžství kněz jedná "in persona Christi capitis" - v osobě Krista- Hlavy. (KKC 1548)

Již od prvních dob byla služba udělená svěcencům vykonávána ve třech stupních: biskupském, kněžském, jáhenském. Služby udělené svěcením jsou pro organickou strukturu církve nenahraditelné: bez biskupa, kněží a jáhnů nelze mluvit o církvi. (KKC 1593)

Biskup dostává plnost svátosti kněžství, kterou se zařazuje do biskupského sboru a stává se viditelnou hlavou místní církve, která je mu svěřena. Biskupové jako nástupci apoštolů a členové sboru se podílejí na apoštolské odpovědnosti a na poslání celé církve pod pravomocí papeže, nástupce svatého Petra. (KKS 1594)

Kněží jsou spojeni s biskupy v kněžské důstojnosti a zároveň na nich závisí při výkonu svých pastorálních úkolů; jsou povoláni, aby byli moudrými spolupracovníky biskupů; shromážděni kolem svého biskupa tvoří "kněžstvo", které společně s ním nese odpovědnost za místní církev. Biskup jim svěřuje odpovědnost za určité farní společenství nebo za určitý církevní úřad. (KKC 1595)

Jáhni jsou služebníci posvěcení pro služebné úkoly v církvi; nedostávají svátostné kněžství, ale svěcení jim uděluje důležité úkoly ve službě slova, v bohoslužbě, v duchovní správě a ve službách lásky; tyto úkoly mají plnit pod pastýřskou pravomocí svého biskupa. (KKC 1596)

Svátost kněžství se uděluje vkládáním rukou, po němž následuje slavná modlitba svěcení, kterou si svěcenci vyprošují od Boha milosti Ducha svatého potřebné pro jeho službu. Svěcení vtiskuje nezrušitelné svátostné znamení. (KKC 1597)

Církev uděluje svátost kněžství pouze pokřtěným mužům, jejichž schopnosti pro výkon služby byly náležitě prošetřeny a uznány. Odpovědnost a právo povolat někoho, aby přijal svěcení, přísluší církevní autoritě. (KKC 1598)

V latinské církvi se svátost kněžství uděluje obvykle pouze těm kandidátům, kteří jsou ochotni svobodně přijmout celibát a kteří veřejně projeví svou vůli zachovávat jej z lásky k Božímu království a ke službě lidem. (KKC 1599)

Udělovat svátost kněžství ve třech jeho stupních je vyhrazeno biskupům. (KKC 1600)

Každý, kdo by chtěl vstoupit do kněžského semináře za účelem přijetí svátosti kněžství, nechť se zkontaktuje s duchovním v rámci své farnosti, případně se přihlásí na brněnském biskupství.